Filipojakubská noc
S jejich osobami však tato tradice nemá nic společného, jen to, že se provádí v noci z 30. dubna na 1. května.
Kořeny tohoto zvyku pocházejí ze středověku, kdy se věřilo, že zlé a nečisté síly bývají mocnější právě v tuto noc.
Symbolem těchto sil byl ďábel, který prostřednictvím svých pomocníků - čarodějnic a čarodějů - škodil lidem.
Zejména staré ženy bývaly často považovány za ďáblův nástroj moci. byla líčeny jako ohyzdné stařeny, přinášející jen samé zlo.
Přesto v dobách inkvizice byly z čarodějnictví osočeny i mladé dívky a ženy.
Za čarodějnici byly také považovány ty ženy, které měly jisté vědomosti a využívaly je třeba k léčení lidí a dobytka.
Například to byly porodní báby, vědmy, léčitelky nebo kořenářky.
Jiné názvy pro tuto noc.
Walpuržina noc
Tento název vznikl ve středověku.Tenkrát se prý čarodějnice shromažďovali na hoře Brocken v Německu, u hrobu svaté Walpurgy.Nebyla to žádná čarodějnice, ale naopak - známá ochránkyně před kouzly a čarodějnictvím.
Byla to skutečná postava, jedna z nejvzdělanějších osob své doby a uznávaná léčitelka.
Narodila se v roce 710 jako dcera anglického knížete Richarda.
Byla vychovávána v klášteře a později se stala představenou Haidenheimského kláštera.
Jiný název pro tuto noc pochází z keltské mytologie a v překladu znamená oheň.A má také jinou podobu.
Tento svátek představoval oslavy nadcházejícího jara a očekávání dobré úrody.
Poslední den v dubnu Keltové vyháněli dobytek na pastviny.
Slavnost
Beltine probíhala právě v noci z 30.dubna na 1. května. Hlavní roli v
něm měly zapálené hranice, kolem kterých se vodil dobytek.
Prováděly se různé praktiky a rituály, které měly zvířata očistit a ochránit před nemocemi a strádáním.
V domovech pak staří Keltové zhášeli staré ohně a z těchto hranic si přinášeli nové, plné síly.
Tradice u nás.
V našich krajích je podoba této tradice úplně jiná.
Říká se jí Pálení čarodějnic.
Kdy tento zvyk vznikl, to se přesně neví.
Důležitou
roli zde hrál oheň a víra lidí v jeho sílu a ochrannou moc.A
čarodějnice byla symbolem zla, nečisté moci, původcem všech neduhů a
nemocí. Symbolické pálení tak charakterizovalo očistu přírody, lidí a
zvířat.
Existovala u nás sletiště čarodějnic.
Byla to např. brdská hora Plešivec, Haltrava v Chodsku, Beskydy, Petrovy kameny v Jeseníkách. Většinou to byla místa prokletá, nebo s ponurou minulostí, např. kde bývala dříve popraviště.